Co potřebují děti
Děti jsou hosté, kteří se ptají na cestu.
Já ti tvoji cestu ukázat nemohu, ale jsem připraven, tě na ní doprovázet, abys mohl jít bezpečně. Dokud jsi u mě, chci se o tebe starat a dávat ti sílu, abys mohl vykročit s radostí v srdci. Povzbudím tě, aby ses nevzdával, když klopýtneš.
Pokud vám tyto řádky mluví ze srdce a cítíte to stejně, tady je seznam toho, "co dětem dát na cestu":
- jasná měřítka schopnost rozlišovat mezi dobrem a zlem
- vytříbený cit pro skutečné hodnoty a nosné tradice
- svobodné tvůrčí myšlení, aby vytvářely nové formy života a dobývaly nové životní prostory
- logiku srdce, aby nacházely lidsky přijatelnější rozhodnutí, než jaká programuje počítač
- sílu vůle zatížitelnost, stejně tak, jako připravenost snášet krize bez ztráty odvahy
- naději jako životní prostor
- úctu před vyššími zákony, které patří k řádům stvoření, tzn. podle okolností omezit vlastní svobodu při svobodomyslném rozhodování
- připravenost otevřeně projevovat pocity, neutíkat před konflikty s ostatními, přijímat usmíření a solidarizovat se
- schopnost milovat, tzn. milovat své bližní jako sám sebe
Protože první tři roky života jsou rozhodují a jsou zde položeny základy pro další život, musí se dítě v této době cítit obzvláště chráněno a v bezpečí.
Velkým nebezpečím naší doby je, že máme tendence dítě přetěžovat, protože ho chceme vnímat jako samostatnou osobnost. tato tendence vidět v něm malého dospělého vede nakonec k tomu, že ho o vlastní samostatnou osobnost připravujeme.